Ve dnech 5.-9. února 2018 se uskutečnila další z plánovaných aktivit našeho mezinárodního projektu Erasmus+ – návštěva v partnerské škole Montessori v italském městě Comu.

Naše „mužstvo“ ve složení Mgr. Zuzana Kramarenková, Mgr. Silvie Pidrová a Mgr. Andrea Stachowiczová se celý pracovní týden zúčastňovalo vyučování ve škole, která se od té naší diametrálně liší. Vyučuje podle idejí italské pedagožky Marie Montessori (1870-1952). Její metody („pomoz mi, abych to dokázal sám“, „práce rukou je základem pro pochopení věcí a jevů“, „svobodná volba činností“) vedou děti k samostatnosti a zodpovědnosti, k sebeobsluze, a to už od raného předškolního věku. Naše partnerská škola má kolem 180 dětí ve věku od 8 měsíců do 12 let. Škola je soukromá a poměrně drahá, děti z ní pak dále pokračují většinou už na „obyčejných“ školách v okolí bydliště.

A co jsme viděli? Svačiny a obědy ve třídách, učitelé sedí s dětmi u stolů, které prostírá služba. Ta také přiváží na vozíku jídlo a pomáhá při obsluze. Ve vyučování nezvoní. Děti z různých tříd se prolínají v různých prostorách a dělají různé věci. Dokonce i děti ve stejné třídě dělají během dopoledne každé něco jiného. Přístup učitelů je velmi individuální: děti samy něco studují, počítají, vypisují z knih nebo atlasů a potom nosí učitelům (ve třídě jsou vždycky nejméně dva, ale viděli jsme i čtyři) ke kontrole. Často mluví anglicky, ve třídách jsou také všechny tabulky, nástěnky nebo plakáty jak v italštině, tak v angličtině. Žáci 4. a 5. ročníku s námi mluvili anglicky celkem plynule.

Odpoledne a večer jsme se zúčastňovali seminářů a přednášek na různá témata, setkání s představiteli města i s respektovaným představitelem Montessori pedagogiky z Říma. Všechny tyto aktivity probíhaly v italštině bez tlumočení, takže rozhodně nemůžeme říct, že přesně víme, o čem se mluvilo. Víme ale, že se hodně diskutovalo o tom, jestli jsou činnosti tak, jak je určila Maria Montessori, dostačující i pro dnešní dobu – zcela chybí kontakt s technikou, v některých knihách ve škole byly informace zastaralé… Rozhodně nás ale oslovila atmosféra ve škole. Samostatnost dětí, klid u všech činností, množství speciálních pomůcek.

Jestli Vás moje vyprávění zaujalo, podívejte se na stránky italské školy. Nenajdete tam ale děti – ty se totiž v Itálii nesmí ve škole fotit.

Prohlédněte si fotografie.

Mgr. Zuzana Kramarenková