Prázdninová nadílka

Na naší škole se stalo krásnou tradicí vzpomenout alespoň dvakrát ročně na opuštěné a toulavé pejsky, jejichž život je vymezen stísněným prostorem útulkového kotce.

Smutné oči zvířecích kamarádů pookřejí s každou návštěvou, v níž spatřují potenciální páníčky. Také moje červencová návštěva se neobešla bez vzájemných smutných pohledů z očí do očí. Psí naděje narážela na mé již dávno vyčerpané kvóty možných osvojenců, proto jsem pejsky alespoň pozdravila a předala dárky žáků naší školy.

O Vánocích a letních prázdninách dostávají dětmarovičtí psí svěřenci jejich milé dobrotkové a hračičkové  pozdravy, které jim mile ráda jezdívám předat. Pokaždé napjatě čekají, nevyskočí-li z krabice také nějaký ten páníček. Tiše je konejším, že už brzy si pro ně jistě nějaký přijde…

Je potěšující poznání, že děti a jejich rodiče nejsou lhostejní.

Děkuji Vám za všechny ty němé tváře

Mgr. Eva Panáčová

Menu