Zvolat na mě v pátek ráno někdo: „Bore da!“, zřejmě bych znejistěla avelice přemýšlela, zda se urazit, zasmát či rozčílit. Použití onohotajemného zaklínadla mezi žáky by mohlo u výbušnějších povah vyvolat vnejlepším případě spršku slovních nepublikovatelných výrazů, v horšímpřípadě i fyzický útok. Pravda, ono tajemné „bore da“ může vyznívatproneseno příslušným tónem jako “blbečku“ nebo tak něco. Ovšem v pátekodpoledne by „bore da“ nikoho z prvního stupně už neurazilo aninerozčílilo. Naopak! Všichni jsme se totiž dozvěděli, že takto sezdraví Velšané. Ptáte se proč jsme se v pátek na 1. stupni naší školy učilivelšsky? Bylo to proto, že jsme oslavovali Den jazyků 2009.
Akce to byla jaksepatří poučná a pro dětičky i jejich učitele také zajímavá. Jak jinak. Když se totiž 1. stupeň do něčeho pustí, stojí to za to. Celý týden bylo za dveřmi tříd slyšet více i méně tlumené šustění a hemžení, žáci se potutelně usmívali a pečlivě připravovali k prezentaci všeho, co se dozvěděli o zemi, kterou dostali jako třídní kolektiv přidělenu. Všichni spojili své síly (tedy hlavně paní učitelky) a vyrobili každý o „své“ zemi veliký plakát. Ten pak spolu s povídáním, zpíváním, scénkami a nejrůznějším předvedením představili ostatním žákům.
Vše vypuklo v pátek po velké přestávce. Do tělocvičny se postupně přesunuly všechny třídy. Z velkých nainstalovaných panelů se už na děti usmívaly ony pečlivě vyrobené plakáty, bylo přichystáno žíněnko- lavičkové hlediště i ozvučené jeviště. Na tom se postupně vystřídaly všechny třídní kolektivy. Průvodci celou akcí byly p.uč. Mgr. Blanka Kožušníková a Mgr. Silvie Pidrová.
Hodně těžkou úlohu měli naši nejmenší. Sotva se totiž dostali do „spárů“ školního ústavu, už měli tak těžký úkol – představit ostatním dětem Českou republiku. Pod vedením p. uč. Mgr.Vlasty Koppové a Mgr. Lucie Podkulové se však úkolu zhostili skvěle.
Po nich naklusali před mapu druháci. I oni přinesli kromě červenobílých vlastnoručně vyrobených vlaječek i spoustu informací o polské zemi. Nápaditou tečkou této prezentace byla píseň v originálním – tedy polském jazyce – „Šedži mucha na ščaně“, kterou si zanotovaly spolu s dětmi i paní učitelky.
Třeťáci přinesli trošku humorného pojetí. Ať už to byly kostýmové kreace a scénky ve dvou jazycích 3.B nebo taneční křepčení na hudbu slavných Beatles či scénka o pověstném „klidu Angličana“ 3.A. Takto se představila Itálie a Anglie.
Čtvrťáci nás naučili „bore da“ a prezentovali také jisté velšské slovíčko nebo spíše slovisko, které čítalo minimálně 25 písmen a na pruhu papíru jej muselo držet hned několik žáků. Takový velšský diktát… to musí být pošušňáníčko, nemyslíte?
Severské země Norsko a Finsko dostali na starost páťáci. Obě třídy se blýskly pěknými plakáty a také 3.B s finštinou předvedla jedno slovisko, snad ještě delší než to velšské.
Závěr akce patřil soutěži. Jak jinak než o sladké bonbonové odměny. Děti každé třídy si vylosovaly jednu otázku, kterou musely správně zodpovědět. Tak například: jak se mluví v Polsku nebo čím se platí v Itálii. Drtivá většina soutěžících po zodpovězení otázky převalovala v puse sladkou odměnu.
Aby se do odpovědí mohli zapojit ale opravdu všichni, vyfasovala každá třída ještě malý testík. Samozřejmě, že o jiné zemi, než kterou prezentovala. Po rozchodu do tříd se děti po skupinkách věnovaly jeho vyplňování.
A ještě jeden závěr: spousta práce se vyplatila, akce se nám podařila!!!
Fotografie ze Dne jazyků 2009 najdete na webech některých tříd: třída 1.A, třída 1.B nebo třída 3.B.
Mgr. Eva Panáčová
