Od 16. 1. 2015 do 29. 1. 2015 jsme byli se školou na lyžařském výcvikovém kurzu a zároveň i na ozdravném pobytu na Horní Bečvě. Celá akce trvala 14 dní, z toho se první týden lyžovalo nebo snowboardovalo a druhý týden jsme se učili a chodili na vycházky. První týden byl stejně pro mě nejlepší!

Já jezdila na snowboardu. Rozdělili nás do dvou skupin. První skupina jezdila s instruktorem Romanem Trnkou a druhou skupinu vedl pan Roman Farana. Já a moji kamarádi jsme oba dva instruktory nějak přezdívali. Pan Trnka měl přezdívku Medvídek a panu Faranovi se říkalo Koblížek! Nejprve všichni dohromady jezdili na malém kopci, kde nás instruktoři učili základy, ale za pár dní nás rozdělili na začátečníky- (2. skupina) a pokročilé- (1. skupina). Mě dali do skupiny první. Po rozdělení 1. skupinu hned vzali na velký kopec Rališka, který jsme vyjeli sedačkovou lanovkou, zatím co začátečníci zdokonalovali svoji jízdu na malém kopci s vlekem pomou, který byl také součástí sjezdovky Rališka. Když nás poprvé vzali na velký kopec, sjížděli jsme ho pomalými obloučky, ale zanedlouho to vypadalo, jako kdybychom jeli rychlostí „blesku“. Při jízdě dolů jsme narazili na malé skokánky, ze kterých jsme si občas skočili nějaký ten trik např.: olie- (obyčejný skok).

Jediné co se ten týden asi nelíbilo nikomu bylo to, že nebyl sníh. Museli jsme jezdit na umělém, zledovatělém „sněhu“!

Celý snowboarding byl super, ale škoda, že se jezdilo jen týden! Poslední den (pátek) byly závody. Vypadalo to tak, že instruktoři stáli pod kopcem a dávali nám úkoly, jak máme sjet malý kopec. Podle toho posoudili, co nás za ten týden naučili. Doufám, že lyžák bude i příští rok 2016, a věřím, že zase pojedu na snowboard a budu v 1. skupině.

Mikulková A. (8.A)