Jako každý rok, i tentokrát vyplňovala prostor pod vánočním stromkem v hale školy hromada dárků pro pejsky. Granule a masové konzervy, deky a pelíšky, obojky, vodítka, hračky, ale i dezinfekční prostředky, igelitové pytle… I tentokrát jste byli štědrými dárci PŘEDVÁNOČNÍ SBÍRKY PRO PSÍ ÚTULEK v Dětmarovicích (tlapkovipatroni.cz, facebook.com/tlapkovipatroni).
V době mezi svátky jsem plné auto Vašich darů odvezla na místo. Paní Sojková, jako vždy usměvavá, převzala všechny věci a provedla mě útulkem. Za ty roky, co do zdejšího útulku jezdím, mohu pozorovat, jak se zde snaží vytvořit pejskům co nejlepší životní podmínky. V kotcích je čisto, jsou zatepleny dekami a koberci, ve výběhu jsou hračky. Ale ani ten nejluxusnější kotec nedovede nahradit páníčka…
Přes Vánoce bylo v útulku 16 psích klientů. Vítali nás štěkotem. Někteří měli v očích veselé rarášky, někteří smutek, jiní strach či zlobu. Nabídla jsem každému z nich pár pamlsků a tiše jim popřála, aby si pro ně už brzy přišel ten JEJICH, nejlepší páníček.
Nejsmutnější příběhy mají psí staroušci. Celý svůj život svým pánům věrně sloužili a ti je pak staré a nemohoucí nekompromisně odložili do neosobního kotce. Ještěže o pejsky pečuje paní Sojková, člověk se srdcem na dlani.
Paní Sojková pracovala původně jako vrátná v jedné karvinské firmě, která měla na starosti i psí útulek. Láska ke psům a vůle pomáhat zvířatům ji zavedla právě zde. Z občasné výpomoci se nakonec stalo zaměstnání – vedoucí útulku. Tuto práci vykonává už od roku 2007. Na dotaz, co se jí na této práci líbí, mi odpověděla: „Líbí se mi, že se člověk stále učí poznávat, že vše není jednotvárné. Nejkrásnější je pocit, když vidím, jak se z vystrašeného pejska stává psí kamarád, který vám začíná věřit.“
Zajímalo mě, zda má paní Sojková i nějaké pejsky doma. No samozřejmě, že ano. Hned tři. Nejsou urození, ale to přece není vůbec důležité. Pod to bych se mohla podepsat.
Prohlédněte si fotografie.
Mgr. Eva Panáčová