Exkurze proběhla ve středu 27. 11. 2024 v rámci programu inovativního vzdělávání šablony OP JAK a zúčastnili se jí vybraní žáci devátých ročníků.

Jako první jsme navštívili koncentrační tábor Auschwitz. U vchodu do tábora se nachází brána s nápisem “Arbeit macht frei” (práce osvobozuje). Už z dálky jsme si všímali kamenných domů, ve kterých přebývali Židé. V domech se nacházely expozice s mnoha vystavenými věcmi. Byly zde fotografie vyfocené příslušníkem SS, prázdné plechovky cyklonu B, kufry deportovaných Židů, boty a také urna s lidským popelem. Jako poslední a nejhorší věc, kterou jsme v tomhle táboře navštívili a zároveň nejhorší z celého výletu, byla plynová komora a krematorium.

Naše další zastávka byl koncentrační tábor Auschwitz II. Birkenau. Když jsme se přibližovali k táboru, už v mlze se daly rozpoznat obrysy vjezdové brány do tábora. Naše první zastávka v táboře byla u dřevěných baráků, kde jsme si mohli prohlédnout, jak tady lidé přežívali. V dřevěných barácích se nachází zástupy třípatrových postelí, na kterých se mačkaly stovky a stovky lidí. V dalším domě byly ,,toalety,” místo kam vězni chodili vykonávat svoji potřebu. Po prohlédnutí domů jsme se vydali k troskám plynových komor a krematorií, které stihli Němci zničit. Opodál se nachází památník obětem koncentračního tábora Osvětim. Mohli jsme si přečíst pamětní desky s nápisy v mnoha jazycích, ze zemí, ze kterých byli deportováni vězni. Po celou dobu výletu nás doprovázela hustá mlha, která ještě přidávala na nepříjemné atmosféře.

Osvětim už navždy zůstane světovým symbolem teroru, hromadného vraždění, Holocaustu a smutným ukazatelem toho, čeho je schopen člověk udělat pro moc. Zvěrstva, která se zde děla, se už nikdy nesmí opakovat.

Přečtěte si i další texty deváťáků.

Julie Vrtalová, IX. A