Ve středu 13. dubna 2022 jsme se brzy ráno sešli s paní učitelkou a spolužáky z naší třídy na nádraží Ostrava-Svinov. Po příjezdu vlaku a zběsilém běhu k šestému vagónu jsme si našli místo ve svém kupé a vyrazili jsme směr Praha. Za tři a půl hodiny vlak zastavil na Hlavním nádraží, kde jsme se setkali s naším průvodcem.

Jeli jsme nejprve metrem a tramvají na Újezd, odkud jsme se lanovkou dostali na petřínskou rozhlednu a zrcadlové bludiště. Z rozhledny, která má skoro 60 m a 299 schodů, byl krásný výhled na celou Prahu. V bludišti jsme se nasmáli u deformujících zrcadel a seznámili se s poslední bitvou třicetileté války. Pak jsme se přesunuli na Pražský hrad přesně v době, kdy se střídají stráže. Navštívili jsme také Chrám svatého Víta, který byl nádherně vyzdoben malovanými vitrážemi a sochami svatých. Každý sám si prošel Zlatou uličku a potom společně s průvodcem Starý královský palác, kde jsme viděli pravděpodobně nejslavnější okno české historie, ze kterého byli vyhozeni tři čeští pánové – dva místodržitelé a jeden písař.

Potom jsme se prošli po Karlově mostě a dorazili k orloji, který se po pár minutách rozezněl. Ještě předtím si každý stihl přečíst jména všech 27 českých pánů popravených právě na tomto náměstí. Poté jsme se přesunuli k přístavišti Na Františku, kde už na nás čekala loď Czechie. Z ní jsme při plavbě viděli Národní divadlo a mnoho dalších mostů, pod kterými jsme projížděli. Když loď zakotvila, ukončilo se naše putování po hlavním městě České republiky.

Pěšky se došlo na nádraží, kde jsme zjistili, že náš vlak má hodinové zpoždění. Téměř bez peněz jsme prozkoumali nádražní obchody a trpělivě čekali a čekali. Nakonec náš vlak přece jen dorazil, ale ještě asi půl hodiny z něj pracovníci vykládali různé krabice. Naštěstí vše dobře dopadlo.

Chvilku před půlnocí a se stominutovým zpožděním jsme dorazili do Ostravy, a protože se to předpokládalo, tak jsme si ve vlaku také zdřímli.

Prohlédněte si fotografie.

Hana Brychtová a Vít Staško, třída V. A