V pondělí 26. ledna 2015 byly na programu ozdravného pobytu výlety, kterých se kromě nemocných žáků zúčastnili všichni účastníci pobytu.

Martiňák

Dne 26. 1. 2015 jsme s naší dvacetičlennou skupinou pod vedením paní učitelky Jeřábkové vyrazili z Horní Bečvy k horské chatě Martiňák. Ušli jsme přibližně 12 km mírně obtížně cesty klikatící se do kopce, všude kolem plno sněhu. Stezka se nám zdála nekonečná, ale výhled na vrcholu byl nezapomenutelný. Po chvíli strávené v prostředí hotelové restaurace jsme se vydali neprošlapanou náročnější cestou zpět k původní trase a vraceli se k našemu hotelu Kahan. Trasa byla kvůli většímu množství sněhu obtížnější, než jsme si mysleli, ale všichni jsme vyčerpaní, avšak zdraví dorazili zpět na Horní Bečvu.

(Viola Konečná, Tereza Chlupatá, Desiree Arques Febrero, Zuzana Baranová, Petra Mutinová, Matěj Bill, Adam Nevický, Roman Siuda, Petr Olšák, Ondra Sedmík, Markéta Musilová, Julie Konečná, Lukáš Zátopek, Filip Souček, Petra Hoangová, Tomáš Průcha, Eliška Pratková, Kateřina Nováková)

 

Kudlačena

Dne 26. 1. 2015 jsme vyrazili směrem na Kudlačenu. Výpravy se zúčastnilo 16 dětí pod vedením paní učitelky Onderkové. Terén byl mírně náročný díky zasněžené cestě. Kluci razili cestu hlubokým sněhem do strmého kopce. Při výstupu do kopce jsme si cestu zpříjemnili řáděním ve sněhu. Na samém vrcholu paní učitelka Onderková udělala andělíčka do sněhu a tím nás všechny pobavila. Také jsme si udělali větší pauzu na občerstvení a případnou výměnu ponožek. Cesta domů nám ubývala rychle, jelikož jsme šli z kopce dolů. Cesta nám trvala necelé 4 hodiny. Po příchodu do hotelu jsme byli všichni rádi, že jsme došli a byli konečně v teple. Túra nebyla úplně nejtěžší, a proto se nám velmi líbila.

(Sára Němcová, Tomáš Juroška, Katka Návratová, David Foltin, Jakub Kyncl, Marek Vrkoč, Štefi Halušková)

 

Pustevny

Dne 26. 1. 2015 jsme šli s paní učitelkou Kramarenkovou a Kalouskovou na túru z hotelu na Pustevny. Vstávali jsme brzy ráno, abychom stihli spoje, kterými jsme dojeli na Pustevny. Naše první zastávka byla u vyhořelého Libušína, naproti kterému jsme viděli pozůstatky ledových soch. Cesta pokračovala dále směrem k soše Radegasta. Šli jsme k altánku po strmější části kopce, který byl zamrzlý – a to byl důvod našich mnoha pádů. Nakonec jsme tam přece jenom došli. Po vyčerpávajícím výstupu jsme došli k soše Radegasta, kde jsme si odpočinuli, něco pojedli a vyfotili jsme se. Pokračovali jsme 2,5 km dál k hotelu na vrchol Radhoště. Jakmile jsme došli do hotelu, všichni jsme si dali oběd. Po hodině jsme se najezení vydali na prohlídku vrcholné kapličky sv. Cyrila a Metoděje. U ní jsme se vyfotili a šli jsme zpátky na autobus směrem zpět. Cestou jsme dělali sněhové andělíčky, fotili se a řádili ve sněhu.

(Anna Gáborová, Izabel Jurošková, Lucie Petrová, Tomáš Janoš, Jana a Veronika Vojcíkovy, Gita Kludková, Martina Kašparová, Dominika Dvořáková, Míša Tranová, Tereza Köglerová, Tereza Tučná, Nikol Martausová, Kristýna Vronková,, Petra Šulcová, Míša Váňová)

 

Výlet na Benešky

Dne 26. 1. 2015 jsme se zúčastnili pod vedením pana učitele Andryse a paní učitelky Langové výletu na Benešky ve výšce 866 m. Bylo to velmi náročné kvůli čerstvě napadlému sněhu. Ale i tak se nám tam všem líbilo. Nejprve jsme šli kolem sjezdovky Rališky, kde byla dobrá cesta. Sníh byl prohrnutý, když jsme stoupali na nepojízdnou sjezdovku Solisko, začalo být sněhu po kotníky a kopec začal prudce stoupat. Kopec byl stále prudší a prudší a sněhu přibývalo. Když jsme konečně vystoupali na hřeben, udělali jsme si malou přestávku v dřevěném altánu, kde jsme se občerstvili. Po hřebenu jsme pokračovali k nejvyššímu bodu naší cesty: Pálenice 870. Po pauze jsme si udělali „rodinné“ foto a pokračovali po hřebeni dále. Kochali jsme se krajinou a krásně omrzlými větvičkami stromů. Dvěma členům naší výpravy – Dominikovi a Václavovi se tato scenérie tak líbila, že nemohli odolat a ochutnali. Pokračovali jsme po vlnitém hřebenu 3,5 km. Po náročném stoupání přišlo i náročné klesání, při kterém byl Dominik více na zemi než na nohou. Cestu dolů nám znepříjemňovaly kluzké pařezy schované pod sněhem. Po tomto desetikilometrovém zážitku jsme se vraceli unaveni a spokojeni. Doporučujeme všem, kteří rádi chodí do kopce!!!

(Tonča Mikulková, Lucka Mamulová, Matyáš Malík, Lukáš Cieslar, Matěj Hoza, M+M Proškovi, Vašek Špok, Domiik Fazekaš, Sabina Rakošanová, Jakub Katz, Barča Mihoková, Adéla Ostružková, Aleš Jesionka)

 

Marodi

Tákže… No, jak to říci, bylo super na hotelu – nikdo nikde, samí marodi okolo J Nejprve jsme si dali „výborný čajíček o páté“. Po čajíčku jsme zalehli do zákopů a někteří tam vydrželi i celé hodiny (že Anetko…).  No ale na pokoji 103 jel film za filmem – úplné domácí kino – chyběl jen popcorn! Však pohoda, ne? Klidový režim se musí dodržovat! Venku krásně chumelilo… Ale všechno jednou končí a u nás to skončilo tak, že přišli naši výletníci, zazvonil zvonec a pohody byl konec!

(Za skupinku nešťastníků dočasně přítomných na marodce Matěj Serbus)