V průběhu Velikonoc 2013 se uskutečnila další turistická akce naší školy – výlet do těšínských Beskyd. Absolvovali jsme trasu Košařiska – Ostrý – Karpetná – Bystřice a zejména výstup na Ostrý – nejvyšší vrchol této části Beskyd s výškou 1044 m/m a hlavně pak sestup z něj bylo asi to nejtěžší, ale zároveň nejkrásnější, co jsme v průběhu našich akcí, které letos probíhají již třetím rokem, absolvovali.

Abys rozuměl, vážený čtenáři, Ostrý je sice nejvyšší kopec této části Beskyd, nevede však na něj žádná turisticky značená cesta, což se ukázalo (vzhledem k průběhu letošních Velikonoc) srovnatelným s nějakým blíže nespecifikovaným horolezeckým výstupem a sestupem.

Nahoru to šlo v podstatě snadno. Až k turistické chatě Na Ostrém vedla značená vcelku dobře prošlápnutá cesta. Odtud jsme se však již na vrchol museli brodit lesem, obrovskými závějemi sněhu a místy jsme zapadali do sněhové pokrývky i nad kolena. Po dosažení kóty a krátkém odpočinku vedoucí naší výpravy zavelel: „Vzhůru dolů!“

Nebudu přehánět, tvrdím-li, že sestup neměl daleko do volného pádu. Co krok, to jsme byli o půl metru níže. Člověk, který šel ve vzdálenosti 5 metrů přede mnou, byl zároveň 3 metry pode mnou. A tak to pokračovalo bez přestávky téměř 2 kilometry. Jestliže se na začátku někdo snažil, aby nebyl příliš mokrý, po necelých pěti stech metrech už to bylo každému jedno. Zejména děti si to užívaly. Přiznávám, že jsem o ně měl zpočátku strach, později však bylo jasné z jejich reakcí a úsměvů, že zbytečný.

Oddechl jsem si však až poté, co jsme dosáhli jakési civilizovanější cesty. Každým krokem hrozila totiž při sestupu možnost ať už drobnějšího, či vážnějšího úrazu. Na povrchu sněhové pokrývky vypadalo vše idylicky, sníh však nebyl zpevněný a nohy jím projížděly jako nůž máslem až na pevnou zem, která byla poseta tisíci zákeřně zasněženými větvemi, kořeny, liánami maliní… což náš sestup značně dramatizovalo.

Ani pak jsme však ještě neměli zcela vyhráno. V promočených věcech (boty nevyjímaje) jsme museli ještě překonat vzdálenost 6 km, než jsme se mohli ohřát a alespoň částečně usušit v nejbližším restauračním zařízení, kterým byl minipivovar v Karpetné.

Po nezbytném občerstvení jsme se pak vydali do Bystřice a vlakem domů.

A co nás čeká příště? Valšov – Velký Roudný – Lomnice

Akce se uskuteční 13. 4. 2013, všechny potřebné informace získáte ode mne.

Mgr. Dan Fešárek, e-mail: dan.fesarek@zslukasove.cz

Fotografie z výletu si můžete prohlédnout TADY.