Až miliardář věnuje písaři operetní zpěvačku a ohnivzdornou pokladnu, až žokej, třebas jen jednou, trošku zadrží svého koně, kvůli jinému koni, který nemá štěstí, pak všichni pochopí, jak je to úžasné, jak nevýslovně zázračné. Ale jsou i jiné, nemenší divy. Úsměv, veselí, odpuštění a včas vyslovené potřebné slovo. Mít v moci toto, znamená mít v moci všechno.
(Alexandr Grym: Nachové plachty)

Dne 19. prosince 2012 jsme se rozhodli jet s jedenácti žáky z 9.A. do Hospice sv. Lukáše v Ostravě-Výškovicích. Chtěli jsme tak potěšit a pozdravit nemocné, kteří nemohou trávit vánoční čas doma se svými blízkými.

Přivítala nás usměvavá Bc.Věra Pražáková, vedoucí Hospice sv. Lukáše, která nás krátce seznámila s účelem a životem v daném zařízení. Poté nás provedla po celé budově a my se zastavili v každém pokoji, kde jsme se vždy představili, předali jsme papírovou hvězdičku a medvídka vyrobeného z vlašských ořechů a popřáli jsme krásné Vánoce. Za dívky promluvily Adéla Moravcová a Kate Klecandová, kluky zastoupil Marek Hanuš. Přesvědčili jsme se, že i pouhé pozdravení, podaná ruka či prosté přání klidných svátků může vykouzlit na mnoha tvářích šťastný úsměv a někdy i slzu dojetí. Návštěvu jsme zakončili v místní kapličce a společnou fotografií u velkého vánočního stromu, který se zrovna zdobil. Odcházeli jsme s hřejivým pocitem u srdce, neboť jsme pouze svou přítomností dokázali potěšit nejedno lidské srdce.

Jak nám říkali mnozí na pokojích: „Jste moc hodní, že jste si na nás vzpomněli, no, hlavně ať se vám daří ve škole a hodně zdraví.“ Tak tedy mnoho úspěchů nejen v tom novém roce 2013, spoustu lásky a radosti, ale také nám přeji, ať se nám daří potěšit druhé třeba jen pouhým úsměvem.

Děkuji všem žákům, kteří se podíleli na výrobě dárečků, ale také všem, kteří šli obdarovávat.

Krásný rok 2013 přeje Mgr. Martina Tomaníková

Fotografie z návštěvy Hospice sv. Lukáše: