V minulém týdnu jsem měla opět možnost přesvědčit se, jak je prospěšné někdy „vypadnout“ z každodenní rutiny. Ráda jsem přijala záskok za nemocnou kolegyni a doprovodila naše deváťáky na knihovnickou lekci do místní pobočky knihovny na ulici Dr. Martínka. Těchto lekcí se účastníme s našimi žáky už mnoho let – a vždycky býváme nadmíru spokojeni. Témata jsou aktuální, zaměstnanci odborně dobře připraveni, máme možnost klást zvídavé otázky. A když už nic jiného, radují se i někteří žáci, že se zase jednou „ulijí“ z hodiny češtiny.
Tentokrát jsme společně navštívili oddělení pro dospělé, protože v 9. třídě už mnozí dosáhli na kýženou občanku, mají tedy 15 let a k přihlášení do knihovny nepotřebují souhlas rodičů. Některé možná v praxi trochu zaskočilo, že s právem samostatně se rozhodnout jde ruku v ruce i vlastní zodpovědnost za dodržení výpůjčních termínů a včasné vrácení knih. A případná pokuta jim bude odpuštěna jen v týdnu, na který je vyhlášena tzv. „amnestie na poplatky z prodlení“.
My starší a pokročilejší čtenáři si někdy ani neuvědomujeme, co všechno je dnes možné využít. Mně se jeví jako nedocenitelná služba, kdy dostanu před uplynutím výpůjční doby mail s tzv. „předupomínkou“. V každodenním spěchu jsem si ani nezaregistrovala, že před pobočkou je nainstalován jakýsi barevný kontejner, který neslouží k odevzdávání tříděného odpadu, ale je možno ho využít k vrácení knih mimo otevírací dobu knihovny. Netušili to ani mnozí žáci a navíc nám dalo docela zabrat i rozšifrování jeho záhadného názvu bibliobox. Nakonec jsme spojili své vědomosti z výuky cizích jazyků a rozluštili, že se jedná o krabici na knihy – tedy sběrný box určený k vracení výpůjček.
O zajímavé představení místní pobočky pro dospělé se v příjemném prostředí postaral sympatický mladík Bc. Filip Hlavinka, který se nenechal vyvést z míry ani některými „vtipnými“ dotazy a připomínkami a s úsměvem na vše klidně odpověděl. Seznámil nás s označením jednotlivých knižních žánrů na hřbetech knih prostřednictvím piktogramů, které umožní čtenáři rychlou orientaci např. při hledání vybrané knihy. Trochu nám dal zabrat v jeho výkladu pojem beletrie, kdy většina třídy shodně zatloukala, že se s tímto pojmem dosud nikdy nesetkala. Naopak pojem thriller uměli žáci vysvětlit okamžitě, dokonce i obsah pojmu psychologický román nezůstal nikomu neznámý.
Osahat jsme si mohli jak největší knihu z místního fondu, tak i kolibří sbírku básní. Bez hmatu jsme se neobešli ani při zkoušce čtení Braillova písma. Dozvěděli jsme se o „audioknihovně“, možnosti zapůjčení knih psaných v cizích jazycích nebo třeba i denního tisku či nenáročných společenských časopisů. Všichni si mohli prohlédnout i regály „za pultem“, kde jsou uloženy knihy k tzv. prezenčním výpůjčkám. Prostě všechno na vlastní oči, uši i ruce.
Poučila jsem se i já, netušila jsem totiž, že na jednu průkazku mohu navštěvovat všechny pobočky v rámci města Ostravy. A že jich v Ostravě je! Zkuste knihovnu navštívit i vy – podívejte se na www.kmo.cz a sami zjistíte, kolik dalších služeb jednotlivé pobočky nabízejí. Nejnověji třeba možnost zapůjčení tzv. elektronické čtečky. Takže ani dnes není knihovna out!
Petra Kalousková
Fotografie si můžete prohlédnout TADY.
