Byla středa 5. října 2011 krátce po půl deváté ráno a my jsme stáli pod „kopcem“ zvaným Landek, kde nás, deváťáky, „čekala“ školní exkurze.

Každé třídě, tedy našemu béčku i 9.A, byla přidělena instruktorka, která nás velmi důmyslným způsobem postaveném na náhodě rozdělila do malých skupinek. Jednotlivé skupiny si následně určily svého mluvčího, deskaře a knihaře. Abyste tomu rozuměli: mluvčí… to je jasné, deskař měl na starost složku s pracovními listy a knihař byl pověřen tím, že po celou dobu exkurze nejen nesl, ale také nahlížel, listoval, četl v moudré příruční knize o přírodě a výsledky svého „bádání“ se pak také snažil uplatnit při společném vypracovávání jednotlivých úkolů.

Rozděleni, poučeni a vybaveni nezbytnými deskami, knihou a větším množstvím svačin jsme tedy vyrazili do landecké přírody. Po trase jsme plnili rozličné úkoly, které však vždy nějak souvisely s okolní přírodou, těžbou, historií i krajinou. Po vypracování zadaného úkolu jsme si společně přečetli své odpovědi, doplnili a opravili informace, které se k danému úkolu vztahovaly… a šli dál.

Poznávali jsme zvířata, ryby, získávali zajímavé informace o těžbě a zpracování dřeva, uhlí, dozvěděli se, proč je lepší židlička ze dřeva v porovnání s tou super z plastu! Někdy jsme se nestačili divit tomu, co všechno už z předchozí výuky za celých těch osm let známe. Perličky typu: hrdlička žere sojku, liška žije na stromě apod. nás udržovaly v dobré náladě po celou čtyřhodinovou trasu exkurze. Občas byl někdo zasažen žaludem, občas padlo nějaké to slovo silnějšího kalibru, Kuba šlápl do něčeho, do čeho se šlapat nemá…, ale jinak jsme se k sobě chovali moc hezky! Tedy my, béčko, rozhodně!!!

Po celou dobu exkurze jsme pořád něco jedli a pili a vůbec jsme neměli pocit, že bychom raději seděli ve škole v lavicích. Viděli jsme žílu černého uhlí, díru na mamuty i přírodu, kterou člověk docela dost zničil, ale která se nás snaží stále a znovu přesvědčovat o tom, že ji ke svému životu prostě potřebujeme. V lese nám bylo dobře, u řeky už hůře a v autobuse jsme si naplno uvědomili, že je vlastně všední školní den.

Ale zas až tak všední přece jenom nebyl! Myslíme si, že se exkurze líbila všem a že se nám tento den vydařil po všech stránkách.

Denisa Kissová, David Dalekorej, Martin Ulčák – žáci třídy 9.B